Terminologie a jejich definice ve sportovní přípravě
Agility: schopnost měnit pohyb s rychlostí a přesností.
Akcelerace: zahájení pohybu s cílem dosažení maximální rychlosti.
Cviky: komplexní, tlakové, tahové, antagonistické, podle druhu kontrakce, s principem přednosti, aktivační či kompenzační.
Cykly ve sportovním tréninku: časové období, ve kterém je systematicky přistupováno k dosažení stanoveného cíle (makrocyklus, mezocyklus, mikrocyklus a tréninková jednotka.
Decelerace: zastavení pohybu v co možném nejkratším čase a maximální stabilitě.
Druh kontrakce: výběr druhu kontrakce podle potřeb sportu, izometrická, koncentrická a excentrická kontrakce.
Dynamické cvičení: alternativní kontrakce a relaxace kosterního svalu nebo svalů způsobující částečný nebo kompletní rozsah pohybu prostřednictvím kloubu.
Excentrická kontrakce: zahrnuje prodlužování svalu při zvyšujícím se napětí a je také známá jako tzv. negativní cvičení. Excentrické kontrakce se používají při odolávání gravitaci.
Extense – pohyb při kterém dochází k protažení (natažení).
Flexe: pohyb při kterém se zmenšuje kloubní úhel (ohnutí).
Flexibilita: řízený rozsah pohybu. Rozsah je dán funkcí pružnosti šlach, vazů a okolní měkké tkáně. Ovládání těla při každém stupni pohybu, a to zejména u koncových rozsahů.
Fyzická aktivita: pohyb kosterních svalů, který vede k energetickému výdeji.
Fyzická zdatnost: schopnost vykonávat fyzickou aktivitu.
Intervalový trénink: velmi intenzivní cvičení, vysoká intenzita se střídá s nízkou intenzitou cvičení. Cvičení během intervalů je obvykle anaerobní.
Izokinetický: kontrakce svalu nebo svalové skupiny, která má za následek společný pohyb na konstantní úhlovou rychlost. Například: zdvih paže během úderu.
Izometrické (statický): sval se neprodlužuje ani nezkracuje, ale zvyšuje své napětí; energie se ztrácí ve formě tepla. Při tomto typu cvičení není žádný pohyb.
Kontrakce svalu (kontrakční): zkrácení svalu a zvýšení napětí. Známá jako tzv. pozitivní cvičení.
Koordinace: schopnost používat smysly k přesnému provedení činnosti. Například: koordinace ruka-oko.
Maximální síla: síla, která je generována při jednorázovém výkonu.
Plyometrie: rychlé protažení svalů před kontrakcí.
Pohybová odolnost je schopnost provádět pohyb po delší časové období, které obvykle podléhá požadovanému časovému harmonogramu, a to i v různých vnějších podmínkách.
Pohybová připravenost je schopnost podávat požadovaný pohybový výkon opakovaně v různých vnějších podmínkách.
Pohybová schopnost: Schmidt a Lee (2013) definuje motorické schopnosti jako trvalý převážně geneticky určený rys (vlastnost), který podkládá nebo podporuje různé druhy motorických kognitivních aktivit. Základní dělení pohybových schopností je na kondiční a řízení a regulace pohybu. Pod kondiční zařazujeme ty, které ke svému projevu vyžadují ve vysoké míře energetické zabezpečení. Jedná se o silové, vytrvalostní a rychlostní schopnosti. Do kategorie řízení a regulace pohybu spadají koordinační pohybové Poslední základní pohybovou schopností podílející se na rozsahu pohybu je schopnost pohyblivosti. Zvláštním termínem hybridní schopnosti se vyznačují především rychlostní schopnosti, které ke svému projevu potřebují zastoupení jak kondičních, tak řízení a regulaci pohybu.
Pohybový výkon je schopnost podávat fyzický výkon, který se vztahuje buď k celkové nebo konkrétní skupině jedinců.
Pohybová výkonnost je schopnost podávat opakovaně pohybový výkon.
Pohybové (motorické) dovednosti jsou učením získané a podílejí se na úspěšném řešení určitého úkolu.
Pohybový vzorec: svaly, které jsou nejvíce zatěžovány během pohybu.
Reakční doba: doba mezi příjmem signálu a reakcí na něj.
Relativní síla: síla, která je závislá na poměru mezi maximální silou a hmotností, se kterou se provádí opakování výkonu.
Rychlost pohybu: rychlost provádění cviku nebo specifického pohybu.
Rychlost: schopnost provádět pohyb v krátkém časovém období.
Síla kontrakce: úroveň relativní a maximální síly.
Skladba cviků se obecně řídí podle principu variability nebo specifičnosti.
Specifičnost cviků výběr cviků podobajících se specifickému výkonu, druh kontrakce, rychlost pohybu, síla kontrakce a pohybový vzorec.
Svalová rychlost: schopnost svalu vykonat rychlý pohyb.
Svalová síla: síla generovaná svalem nebo svalovou skupinou, schopnost svalu vykonávat práci nebo odolávat odporu a zajistit kontrolu pohybu v plném rozsahu pohybu.
Svalová vytrvalost: schopnost svalu nebo svalové skupiny opakovaně pracovat na submaximální síle.
Svalový výkon: schopnost svalu vytvářet sílu v požadované době.
Tělesná zdatnost je schopnost účinně fyzicky pracovat, trénovat a jinak se aktivně fyzicky projevovat, přičemž mít ještě dostatek zbylé energie k řešení dalších fyzických úkolů, které mohou nastat.
Tréninková zátěž se skládá z množství práce (objem) a náročnosti práce (intenzita).
Variabilita cviků: výběr různých cviků v jednotlivých fázích přípravy.
Vaz: tkáň, která posiluje spojení kostí.
Zdatnost je připravenost organizmu k pracovní, fyzické nebo intelektuální aktivitě. Jedná se o funkční zastoupení systémů podílejících se na životě člověka (centrální nervový systém, svalový systém, axiální systém, trávící systém, oběhový systém apod.). Požadavky na úroveň jednotlivých systémů jsou závislé na předpokladech pro danou aktivitu.
Zotavení: odpočinek mezi tréninky, při kterém dochází k adaptaci na vyvolanou stresovou situaci.
Zvyšování tréninkové zátěže: postupné zvyšování objemu nebo intenzity vedoucí k vyvolání nové stresové situace.
- Stoppani, J. Velká kniha posilování: tréninkové metody a plány: 381 posilovacích cviků. (Přeložil L. Soumar). Praha: Grada Publishing, 2016.
- Dovalil, J a kol. Výkon a trénink ve sportu. (1. vyd.). Praha: Olympia, 2002.
- Vágner, M. Kondiční trénink pro tenis. Praha: Grada Publishing, 2016.
- Schmidt, R.A. & Lee, T.D. Motor learning and performance: From principles to application. Human Kinetics, 2013.
- TC 3-22.20. Army Physical Readiness Training. Department of the Army, 2010.